Co mě naučil první semestr na VŠ

Řekněme že už mám za sebou svoje první zkouškové, i když mi stále chybí jeden kredit, protože čekám až se dozvím jak dopadl poslední test a jen doufám že nebudu muset pelášit do školy na druhý termín :D Ale i přesto mám za sebou pár vysokoškolských postřehů, které mě dá se říct docela překvapily.

 

Výsledná známka z ústní zkoušky nezáleží na tom, kolik toho umím, ale jakou má zkoušející náladu. Z těch 12 předmětů na které jsem se učila jsem byla poctivě připravená jen na pár z nich a zrovna z jednoho takového jsem po třech minutách (nekecám, už po třech minutách zkoušející usoudil že si s ním musím dojít popovídat ještě minimálně jednou) odcházela s neúspěchem. A s pocitem, že jsem předchozích 5 dní mohla strávit mnohem příjemnějším způsobem než nad anatomií střev.

 

Příprava na zkoušku z biologie a nejlepší hrníček na ne tak dobré kafe :D

Seminárku lze napsat i na téma, které mi vůbec nic neříká. A to na plný počet bodů. Aneb když jsem psala esej na téma: Negativní aspekty průmyslového chovu hospodářských zvířat, 1500 slov o něčem, co mě nikdy nezajímalo. Ale zvládla jsem to a z ekologie jsem získala plný počet bodů i z testu a tím pádem můžu žít s pocitem, že aspoň jedno áčko za tento semestr jsem ulovila.

Chodit na přednášky je v některých předmětech naprostá ztráta času. Například předchozí odstavec-předmět ekologie. A páteční ranní anatomie když můžu spát? Navíc v teple domova a ne v neútulném bytě v Brně? Myslím že tohle hovoří za vše. Některé přednášky jsou prostě natolik zbytečné, že si člověk řekne, že na tom mobilu může stejně tak dobře být i doma a nemusí sedět v posluchárně (navíc přímo pod klimatizací). A nebo se místo toho může třeba učit (aby se neřeklo že se škole náhodou věnuji nedostatečně).

Nic není nemožné. Jestli jsem si doteď myslela, že se nedokážu učit do jedné do noci a to i za předpokladu, že jsem vstávala v 6 ráno, ne-li dřív, pletla jsem se. Skutečně je reálné učit se na nejrůznějších místech (v knihovně, na chodbě, ve vlaku, v posteli..) a dokonce i do hodin, které jsem dříve měla vyhrazené pro seriály. Jedinou nevýhodou je, že člověk takhle nevydrží fungovat dýl než týden vkuse. Takže v den kdy vykonáte zkoušku, které jste věnovaly svoje drahocené minuty spánku už radši nic nedělejte. Ono vám to většinou ani tělo nedovolí, alespoň mě teda ne.

 

Anatomie-snad nejhorší předmět, který mě letos potkal. A karamelky-snad nejlepší sladkost, kterou jsem v kuchyni našla.

S poctivostí člověk daleko nedojde. Aneb nebýt starších spolužáků, kteří nám mladším usnadnili studium tím, že zpracovali otázky, které byly v testu nebo u zkoušky nejspíš bych to všechno nezvládla tak elegantně (nebo si alespoň můžu myslet že to bylo elegantní). Tím nechci říct, že jsem se poctivě neučila, takhle to taky úplně nefunguje, ale občas je potřeba si něco zjednodušit, protože zkouškové netrvá celý rok, ale jen pár týdnů.

 

Určitě se toho najde mnohem víc, ale tohle jsou takové základní poznatky z velkého vstupu do vysokoškolského života. A i když to učení nebyla procházka růžovým sadem, ty dva týdny volna za to snad i stojí. No snad.. :D