úterý 30. června 2015

Sportování, cvičení..

Opravdu se chystám napsat článek o tom, jak jsem zhubla-slibuju, ale zatím jsem neposbírala síly na jeho zpracování, tak si budete muset ještě chvilku počkat :D Z části se tohoto tématu ale dotknu už dnes. K hubnutí určitě sport nebo cvičení-říkejte tomu jak chcete, protože princip je stejný, patří. Asi dva roky zpátky jsem si nedokázala představit den, kdy bych necvičila. Prostě jsem každý den musela něco dělat, abych měla dobrý pocit a možná taky ze strachu, aby mi náhodou přes noc nenarostl zadek... Ale s postupem času jsem začala polevovat v jídle a totéž nastalo také ve sportu. Dostavilo se záchvatovité přejídání a kila přibývala a já rostla, rostla a rostla-do šířky. Samozřejmě jsem chtěla zhubnout a několikrát jsem si vypsala cvičební plán a navymýšlela si, co kdy budu cvičit. Jenomže když na to mělo přijít, netěšila jsem se na to a většinou jsem dodržela jeden, max dva dny ze svého plánu. A až s ročním odstupem jsem si uvědomila, že takhle je to přece špatně.
 
Tím co napíšu rozhodně nechci nijak odsuzovat nebo hanit sport či jakékoliv cvičení. To v žádném případě. Pro zdraví každého z nás je důležité se hýbat a být nějakým způsobem aktivní. Ale pokud má v takovém případě být pohybem nějaké každodenní půlhodinové poskakování s činkami v rukou před televizí, kterému předcházelo několikahodinové přemlouvání vlastního těla, že se mu cvičit chce a mozku, že je to přece super věc, tak to v mých očích zdravé není. Jsou lidé, které takovéto cvičení baví, kteří se těší až si večer vytáhnou karimatku a zacvičí si, protože je to dobíjí energií a cítí se po tom lépe. Ale já jsem došla k závěru, že mezi ně nepatřím. A vzdala jsem už jakékoliv snahy typu "každý den si zacvičím podle Jillian Michaels nebo Casey z Blogilates, protože musím!". Je to blbost, nic nemusíte. A pokud mám cvičit a hýbat se, chci to dělat protože mě to baví a ne protože je to tak správně a dělají to tak všichni. To, že vaši sousedku baví aerobik přece taky neznamená, že musíte chodit na podobné hodiny. Někdo nedá bez sportu ani ránu a někomu stačí když se jde večer projít se psem nebo si o víkendu udělá výlet někam do hor či na kole.
 
Cvičení je skvělá věc, neříkám že ne. Existuje spoustu různých způsobů jak posílit svaly a dosáhnout tak skvělých výsledku na naší postavě. Já jsem ale zjistila, že je pro mě důležitější být psychicky v pohodě a nestresovat se tím, že jsem už 10 dní necvičila. Jasně, že ta postava bude vypadat líp, když své tělo párkrát do týdne potrápím nějakým tím cvičením, ale když jsem spokojená i s tím, jak vypadám teď, nemám důvod to dělat, protože mi to už prostě nepřináší takovou radost jako dřív. Neznamená to ale, že jenom sedím na zadku a cpu se brambůrkama. Jak už jsem řekla, je důležité být nějak aktivní. Ale mě stačí to, že si občas vyjedu s přítelem na kole, zajdu na procházku a někdy se stane i to, že dostanu chuť třeba na pilates od Casey-se kterou mě cvičení stále docela baví. Navíc kam můžu chodím pěšky a teď mám ještě k tomu brigádu, při které rozhodně nesedím 8 hodin na zadku. Právě naopak.
 
Tímto článkem jsem chtěla tedy shrnout to, jak moje cvičení/necvičení vypadá a jaký na to mám názor. Přiznávám, že bych chtěla mít víc zpevněnou postavu, trochu vyrýsované svaly a ještě pár kilo dole, ale pak si vždycky řeknu, že jsem vlastně šťastná a uvědomím si, že nemám ani pořádný důvod k tomu, pouštět se do něčeho takového. Jednou k tomu třeba dospěju a mé priority se zase o něco změní, ale teď jsem spokojená sama se sebou, i přestože vím, že by to mohlo být lepší :)

úterý 23. června 2015

Novinky a plány

Ti pozornější z vás si nejspíše všimli, že to tady poslední dobou zeje prázdnotou a po novém článku ani stopy. Má to ale jednoduché vysvětlení. Nebyl čas :D A to hned ze dvou důvodů:
  • Od prvního června mám brigádu. Pracuju ve Fatře, každý všední den od 6 do 14 hodin a jelikož jsem člověk, který nemá rád brzké ranní vstávání a nemá rád manuální práce, dokážete si asi představit, jak vypadám když dojdu odpoledne domů :D
  • A tím druhým důvodem jsou přijímačky. Ty mám ale už za sebou, proto mám odpoledne volná a konečně se můžu začít věnovat tomu, co mě baví (seriály, seriály, seriály!). Ale naplno mi prázdniny začnou až v srpnu, kdy mi skončí brigáda a já si dám nohy na stůl a budu si užívat volna :D A protože vím, že bych se otázce "Jak dopadly přijímačky?" stejně nevyhnula, napíšu to sem rovnou. Moje vysněná farmacie mi utekla o pouhé 4 body a co se týče odvolání, tak jsou šance velmi malé. Fyzioterapie mi taktéž nevyšla a tak nyní přemýšlím,  na které ze dvou škol, kam jsem se dostala, ten jeden rok přečkám, protože jsem odhodlaná dostat se na farmacii příští rok. A pro ty z vás, co mají přijímačky teprve před sebou mám malou radu. Nekašlete na to stejně jako já :D Po maturitě jsem si řekla, že je to v klidu a nějak to dám, ale pokud se hlásíte na školu, kam chce jít dalších 500 lidí bez učení to nejspíš nedáte. Jo a opisovat většinou nejde :D
Ale abych se vrátila opět k blogu :) Mám připravených spoustu článku (zatím pouze v hlavě :D) a určitě chci ve psaní pokračovat, když mám konečně víc toho volného času :) Takže tady v nejbližší době najdete:
  • Food tips, protože jídla není nikdy, ale opravdu nikdy dost. A kdo mě zná ví, že abych byla 100% šťastná, musím mít před sebou na talíři něco dobrého :D
  • Článek o tom, jak jsem zhubla. Na ten si ale nejspíš ještě počkáte, protože mám strašně moc myšlenek, které bych tam chtěla napsat, ale musím se s tím porvat tak, aby to mělo hlavu a patu a abych nebyla jediný člověk co si to přečte. Navíc mám stále dilema, zda tam přidat i své fotky.
  • Dneska jsem se činila v kuchyni (a myslím, že se tam brzy zase vrátím), takže se určitě těšte na nějaké recepty.
  • Taky mám v plánu vrátit se trochu k nějakému tomu sportu/cvičení, protože u té televize se sedí člověku mnohem líp když ví, že předtím něco udělal pro své tělo :D Takže pokud bude návrat úspěšný, každý týden bych vás prostřednictvím článku, chtěla informovat o tom, jakou sportovní aktivitou jsem své svaly trápila.
  • A samozřejmě vás čeká mnoho dalších článků, které budou o všem a zároveň o ničem, protože ty se píšou vždy nejlíp :D