Konec prázdnin

Omlouvám se, že jsem tak dlouho nenapsala článek. Nějak ani nebylo o čem psát a se začátkem září se taky trochu změnila moje náplň dne a pohodové léto, kdy jsem nemusela skoro nic řešit a jen jsem si užívala prázdnin je u konce. A když jsem se dneska dívala jestli pro vás nemám aspoň nějaké fotky, tak jsem zjistila, že je v mobilu pusto prázdno :D

 

V pondělí mě čeká první den na vysoké a lhala bych kdybych říkala, že jsem v klidu a vůůůůbec z toho nemám strach. Protože strach mám a po shlédnutí rozvrhu asi trojnásobný :D Na druhou stranu si zase říkám, že mě to třeba bude bavit, oproti gymplu už nebudu muset poslouchat kecy o teorii relativity, derivacích nebo o válkách na Balkáně. I přestože jsem se nějakým způsobem dostala aspoň na tu jednu školu kam jsem se hlásila, pořád si nejsem jistá, co chci v životě vůbec dělat a nejspíš se za rok zase budu šrotit na přijímačky a zkoušet obor jiný. Ale nebudu předbíhat, prvním úspěchem bude když zvládnu první semestr :D

 

Co mě ale asi děsí víc než škola je samotné Brno. Od narození bydlím v městečku, které je tak "velké", že se za půl hodiny dostanete z jednoho konce na druhý. A Brno je přeci jen poněkud větší, lidí je tam taky mnohem víc a připadám si tam vždycky ztracená :D Další věcí je náš byteček, který mám pronajatý s dalšíma třema holkama a který je zařízený opravdu natolik skromně, že v něm asi nikdo z nás nebude chtít trávit víc času než je nutné. Ale nesmím to srovnávat s mým pokojem co mám doma, protože bych probrečela asi každou noc :D

 

Ale člověk si musí v tomto období velkých změn a smutku (nesnáším změny, takže abyste rozuměli, vysoká=změna, změna=smutek) udělat radost, tak jsem si koupila roztomilý diář, kam jsem si už aktivně vypsala ten příšerný rozvrh a zrovna jsem dokončila ananasovou buchtu, ať se mi ráno leze z postele líp, s vidinou snídaně, která už je hotová a čeká jenom na snězení :D

 

Tímto ten článek ukončím a berte to jako vysvětlení mé minimální aktivity na blogu. Sehnat stůl a funkční rychlovarnou konvici bylo teď prostě důležitější než psaní článků :D Ale pokusím se příště míň vykecávat a víc fotit aby ty články stály aspoň trochu za to :D