Venku se konečně začíná dělat hezky a i když předpověď počasí není do následujících dnů příliš optimistická, rozhodla jsem se zahájit cyklistickou sezónu. Ani nevím, kdy jsem vlastně loni poprvé vytáhla kolo, vím, že zima skončila zhruba stejně jako letos, ale i přesto si myslím, že to bylo později, až někdy na konci března. Bohužel jsem nebyla jediný člověk, který si dnes všiml, že za okny už je jaro a tak byla cyklostezka plná lidí. Dle mého názoru i těch, kteří tam neměli co dělat, protože jak už vyplývá z názvu, cyklostezka je pro cyklisty a ne pro chodce. Promiňte, ale já vám taky nejezdím po chodníku. Nad tímto jsem se rozčilovala celou cestu zpátky a přítel si nejspíš uvědomil, jakého nerváka si to vlastně našel :D Každopádně doufám, že počasí už se bude držet v jarních teplotách a neobjeví se ještě sníh, protože já momentálně jakékoli jiné počasí než jarní odmítám a zimní bunda mě už přestala bavit. Obzvlášť když pokaždé když si ji chci ve škole pověsit do skříňky utrpím ránu vlivem mě nepochopitelného výboje, který bych si tipla vzniká někde mezi mými elektrizujícími vlasy, skříňkou a již zmíněnou bundou :D
Zítra mi začínají jarní prázdniny a já přehodnocuji svůj plán, že budou čistě studijní. Abyste pochopili, ono to prostě nejde. Vstávám kolem deváté, do 10 se věnuji snídani a v případě že je v televizi něco, co mě zaujme, protahuje se ranní lenošení na dobu neurčitou. Až potom přichází na řadu učení. Zaujmu turecký sed, kolem sebe rozložím papíry, sešity, učebnice a propisky, takže to na první pohled, když někdo vejde do pokoje vypadá, že se opravdu učím. Když k tomu ještě přidám ztrápený výraz (což není neobvyklé) jde o maximální "jsem student" efekt. Ve skutečnosti to je ale tak, že po přečtení jednoho odstavce mě zaujme nápis na mojí propisce, zjišťuji, že jsem zapomněla stáhnout film který jsem chtěla vidět, uvědomím si, že mám vlastně žízeň a musím jít do kuchyně pro pití. V kuchyni se potkám s mamkou tak si začneme vykládat, cestou zpátky potkám naši čiči ňuňi micinku a musím se s ní prostě pomazlit. Po návratu do pokoje se opět zahrabu do učení, ale nejspíš si dokážete představit jak to pokračuje. Přečtu si jeden odstavec, poté mě zaujme... a koloběh pokračuje :D Já už si teď jen představuji jak se 23.5. ráno probudím, pravděpodobně s velkou kocovinou, s maturitním vysvědčením na stole a s dobrým pocitem, že už mám před sebou jen přijímačky na vysokou, ale že to hlavní jsem zvládla a odmaturovala jsem. Tak doufám, že to není jen představa, ale skutečně se to stane, protože můj systém v učení není dokonalý a dle mého názoru ani příliš efektivní :D
Pro dnešek vše, nyní mě omluvte, jdu natáhnout své cyklistikou znavené tělo k televizi a věnovat se čemu jinému než prokrastinaci :D
Na závěr přidávám ještě jedno video související s prokrastinací. Pro ty z vás, kteří neznají význam tohoto slova by jedno shlédnutí mělo postačit. Až mě děsí jak výstižné tohle video je :D
Žádné komentáře:
Okomentovat